Hvezda
6. Chešvan 5775 (30.10.2014)













Současná podoba libereckého židovského
hřbitova založeného v roce 1864.
Rekonstrukční práce nadále pokračují.
Do roku 1864 v Liberci židovský hřbitov nebyl, a tak byli zemřelí Židé převáženi na místo svého posledního spočinutí až do Turnova. Založení vlastního hřbitova bylo proto v druhé polovině 19. století nejdůležitějším úkolem liberecké židovské obce. Nejprve byla vyhlédnuta parcela s číslem 1643, ale povolení úřadu k zřízení hřbitova nakonec nebylo uděleno vzhledem k plánovanému rozšíření města. Až v březnu 1864 se podařilo od Antona Schöpfera zakoupit parcelu č. 1696 na Ruprechtické ulici, a to o velikosti 500 m2. O dva měsíce později byl konečně městským úřadem dán souhlas k založení hřbitova. Náklady na zakoupení pozemku byly hrazeny z darů členů obce a půjčky.
První pohřeb na novém hřbitově měl 20. dubna 1865 77letý obchodník a vysloužilý voják Joachim Goldberger. Rabín Dr. Elbogen, který vedl proslov nad jeho hrobem, tehdy zároveň provedl i vysvěcení hřbitova. Hřbitov se však časem ukázal jako příliš malý, již roku 1886 se proto zrodil plán k zakoupení další sousední parcely k jeho rozšíření.. Na původní ploše se nejprve postavil domek pro správce, márnice a kůlna pro pohřební vůz a později i obřadní síň. První pohřeb na rozšířeném hřbitově měla 7. srpna 1896 70letá vdova, paní Marie Fischlová. Roku 1894 byl zamítnut návrh Dr. Wilhema Hersche, aby v případě uzavření hřbitova politickými úřady bylo prázdné místo odevzdáno, a to na stavbu s humanitními záměry. Následující rok byla zbořena zeď oddělující starou a novou část hřbitova. Dále byla postavena nová zeď okolo celého hřbitova. Stavbu provedl stavitel Anton Worf za 2 650 zlatých. Koncem roku 1900 stavěl tento stavitel i uvedenou obřadní síň a domek pro správce v ceně 27 000 korun. Kazatelnu a lustr do obřadní síně věnovali zdarma dva členové obce.

Náhrobní kameny libereckého židovského
hřbitova.
Několik kroků od vchodu do hřbitova stojí pomník věnovaný padlým v první světové válce. Odhalení tohoto pomníku v roce 1927 se stalo veřejnou událostí pro mnoho členů obce. Po úvodním slovu Dr. Lengsteina provedl vzpomínkový proslov rabín prof. Hoffman. Slavnost za dojemného zpěvu byla nezapomenutelná. Mimo tento pomník je na hřbitově ještě několik dalších hrobů podobného charakteru. Je to čestná řada hrobů padlých vojáků, dále asi 80 hrobů válečných uprchlíků, urnový háj a dětské hroby. Dále zde jsou hroby 11 žen z koncentračního tábora Bílý Kostel, které byly v roce 1945 exhumovány a následně pohřbeny na tomto židovském hřbitově.
Od roku 1939 byl hřbitov v podstatě neudržovaný. Ani poválečný komunistický režim na jeho zvelebení finančně nepřispíval, navíc toto místo morálně znesvětil zřízením skladu kávy v obřadní síni. Polovina náhrobních kamenů byla povalena a stav hřbitova nebyl celkově dobrou vizitkou města. Zdejší židovská komunita měla po válce jiné starosti a většina jejích členů, kteří do pohraničí přišli, později zase odcházela za hranice. A tak pomalu pokračovalo to, co započal fašismus. Teprve v roce 1992 se podařil tehdejšímu předsedovi ŽO p. Gutmanovi velký skutek - restituovat mnoho objektů a mezi nimi i zdevastovaný hřbitov. Pomalu se započalo s celkovou rekonstrukcí celého areálu: odstranily se náletové rostliny, znovu se vztyčily náhrobky, nově byly provedeny venkovní omítky na objektu obřadní síně. Stálo to mnoho námahy a v současnosti se na tomto započatém díle stále pokračuje, čímž se zde vytváří prostor pro důstojné pokračování odkazu, který položili naši předkové v roce 1864.