Hvezda
27. Tišri 5775 (21.10.2014)












V polovině osmdesátých let minulého století, se členové židovské náboženské obce rozhodli zřídit si v Liberci svůj vlastní chrám. Nová synagoga byla postavena v ulici Na Skřivanech (dnešní Rumjancevova ulice) podle návrhu vysokoškolského profesora a dvorního rady Karla Königa z Vídně v letech 1887 - 89. Stavbu realizovala liberecká firma Sacher a Gärtner v neorenesančním stylu. Dne 24. září 1889 byl "svatostánek" za přítomnosti radních, vojska a jak evangelických, tak i katolických církevních hodnostářů slavnostně zasvěcen.


Liberecká synagoga na dobové
pohlednici.

Synagoga měla z urbanistického hlediska vynikající umístění. Uzavírala průhled od radnice na sever a tvořila zároveň výraznou dominantu v panoramatických pohledech z údolí Jizerského potoka. Architektonicky byla zdůrazněna přední rozšířená část synagogy, nad níž se zvedala osmiboká věž, zakončená na vrcholu bání s lucernou. Hlavní sál měl délku 29,75 m, šířku 15,9 m a jeho výška byla 14 m. Tento hlavní sál byl určen pro 340 mužských členů obce. Naproti vstupu stála na vyvýšeném místě archa úmluvy a kazatelna. V patře se nacházel kromě galerie pro ženy také chór s varhanami a zasedací místnost. Varhany vyrobila firma bratří Riegerů z Krnova podle plánů hudebního ředitele Gustava Albrechta ze Žitavy.

Rabíni:
1869 - 1891 Salomon Pollak (nar. 1811 v Leipniku, zemřel roku 1895 v Liberci)
1889 - 1891

Dr. Adolf Poznanski (nar. v Rusku, později rabín v Plzni a učitel náboženství ve Vídni, zemřel v roce 1892)
od roku 1892




Dr. Emil Hoffman (nar. 23. 7. 1867 v Kecskemétu - Maďarsko. Rabínu Emilu Hoffmanovi se podařilo v r. 1939 emigrovat do Palestiny, kde se usadil v Tel Avivu. Zemřel 5. 8. 1956 (28. av 5716) v Tel Avivu a je pohřben na tamějším hřbitově Nachalat Jicchak (hrob 2-9-1-1).
Osud liberecké synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci v roce 1938, kdy byla nacisty vypálena.


Synagoga v plamenech. Rok 1938 -
Křišťálová noc.

Na jejím místě bylo později zřízeno parkoviště a v současnosti je zde postavena nová modlitebna, která je citlivě zakomponována do budovy nové liberecké knihovny - Stavby smíření. Tato modlitebna, též nazývaná "synagoga", byla slavnostně otevřena 9.listopadu roku 2000, tedy symbolicky při 62. výročí jejího vypálení. Tohoto mimořádného aktu se zúčastnili význační představitelé politického, kulturního a duchovního života. Od této doby ji navštívilo také mnoho význačných hostů, jako např. prezident republiky, pan Václav Havel a jiní. Nyní slouží tento objekt k pořádání bohoslužeb, ale i k jiným kulturním akcím, jako jsou různé výstavy obrazů a fotografií, vernisáže k nim, probíhají zde lekce izraelských tanců, přednášky a oslavy různých náboženských svátků, ale i jiným radostným událostem a setkáním. Pravidelně se zde konají "Dny otevřených dveří" (středy), kdy je objekt od 13 do 17 hodin přístupný široké veřejnosti. Tato nová modlitebna má trojúhelníkový půdorys, což symbolicky připomíná část Davidovy hvězdy a není to klasická "synagoga", jak ji známe z minulosti. Jedná se o moderně pojatou budovu a je to první stavba tohoto druhu ve střední Evropě, postavená po 2. světové válce.


Torzo tóry, která byla poškozena
při Křišťálové noci - v pozadí
symbolická "Zeď nářků" sestavená
z kamenů původní synagogy.

Interiér nové židovské modlitebny - sídla liberecké
židovské obce.


Čím je zajímavá tato "synagoga" ? Kromě svého moderního pojetí a jejího spolufinancování národem, který ji zničil, je zde umístěna tóra, která se zachovala ze synagogy původní. Je opálena ohněm a značně zničená, ale výmluvně charakterizuje dobu jejího zničení. Dále se zde nachází symbolická "zeď nářků" , která je postavena z kamenů, které sloužily jako základy synagogy původní. Jako stálá expozice jsou zde vystaveny plány a obrázky tohoto původního svatostánku.


Nová židovská modlitebna jako
"Stavba smíření". Dokončena
v roce 2000.

Diplomová práce s rekonstrukcí původní liberecké synagogy.